Jak vyrobit solničku

Jednoduchý návod na postup, pomocí kterého můžete kromě solničky vymodelovat taky vázičku, nádobku na párátka nebo třeba svícen. Všechno v podobném duchu, takže vám postupně může vzniknout celá sada. Je to jednoduchý nápad, samotné tvoření je na hoďku, uklizeno do pěti minut. 

Nemáte žádné, nebo jen malé zkušenosti s hlínou, ale láká vás to. Nemáte ani pec, ani žádné vybavení. Láká vás keramika, a tak ji zkoušíte doma, na kuchyňském stole, když jdou děti spát. Trefila jsem se? Nebylo to těžké, je vás takových opravdu hodně:-)
A právě pro vás mám malý projekt na večer. 

Úplně bez nářadí se sice neobejdete, ale většinu ho v kuchyni máte. A o výpal výrobků můžete poprosit v nějakém Domě dětí a mládeže nebo ZUŠ, kde mají keramickou pec. Nebo jestli jste mí sousedé, ráda vám s výpalem pomůžu. 

Vytvoříte malé kompaktní věcičky, které nebude problém k peci převézt a když zvolíte hlínu, která se vám líbí, můžete si tyhle drobnosti nechat vypálit na jeden výpal, bez glazury.

Co jsem použila:

• Použila jsem hlínu Ohnivec, 200g na jednu solničku. 
• Nádobku na šlikr a šlikr ze stejné hlíny se kterou pracuji.
• Kuchyňskou váhu.
• Špejli.
• Vykrajovátko na linecké, průměr 2 cm. 
• Korkovou zátku, průměr 1,5 cm - 2 cm.
• Hrnčířské očko a dřevěnou špachtli.
• Strunu. Může být např. pevnější silon nebo prasklá struna z kytary.

Postup:

Nejprve jsem si navážila dva stejné kousky hlíny ze kterých jsem vymodelovala "oblázky". Tvary budoucích solniček.

"Oblázky" jsem nechala mírně zaschnout, asi dvě hodiny v teplé místnosti, protože hlína, kterou jsem použila byla velmi měkká a při další práci by se mi deformovala. Jakmile byla hlína zatuhlá, rozřízla jsem oblázek strunou na dvě půlky. 

Špejlí jsem si nakreslila značku, abych věděla, jak na obě sebe půlky patří.

Očkem jsem vydlabala hlínu z obou částí. Dávala jsem pozor, aby stěna nádoby byla stejnoměrná, abych ji nezdeformovala a hlavně abych si nechala dostatečně silnou plochu, kterou budu zase lepit k sobě.

Na kamnech jsem usušila placičku z hlíny. Tu jsem nalámala do skleničky a zalila troškou vody. Hlína se krásně rozpadla a když jsem ji dobře rozmíchala s vodou, vzniknul šlikr. Hliněná kašička na lepení. 

Obě plochy, které na sebe budu lepit jsem naškrábala a zdrsnila špejlí. Na jednu z ploch jsem nanesla připravený šlikr.

Podle značky, kterou jsem si udělala hned po rozříznutí oblázku, jsem obě části sesadila a slepila dohromady. Dřevěnou špachlí jsem spoj ještě tzv. prošila.

Vyválela jsem si váleček z měkké hlíny a zaretušovala jsem jím spoj. 

Celý oblázek jsem krásně uhladila a ještě jsem ho nechala trošku zavadnout tak, aby držel tvar a nedeformoval se při zmáčknutí. 

Vykrajovátkem jsem do něj vykrojila otvor. Zvolila jsem vykrajovátko o průměru 2 cm. Počítám se smrštěním hlíny o 10%, tedy, že po výpalu bude mít otvor už jen 1,8 cm a krásně se do něj tedy vejde korková zátka, která má na svém užším konci 1,5 cm a na tom širším 2 cm.

Vzniklým otvorem jsem ještě opatrně zahladila nádobku zevnitř. Opět jsem tím zpevnila spoj a taky jsem uhladila nerovnosti.

Dírky na sůl jsem propíchala opět špejlí. Je normální, že vám uvnitř nádobky vzniknout takové hliněné otřepy. Je lepší počkat až nádobka úplně uschne a teprve potom je odrolit nebo odstranit smirkovým papírem. Kdybych to udělala ještě za mokra, dírky bych ucpala.

Je hotovo. Teď stačí dát solničky sušit na suché místo. Ještě jednou zkontrolujte, že vykrojený otvor je stále kruhový, mohl se během práce zdeformovat a korek by do něj potom nepasoval. Nádobky sušte bez korků. Během sušení se budou mírně smršťovat a korek by je mohl roztrhnout. 

Jak připravit výrobky, když je nesete k někomu na výpal.

Nádobky si podepište, abyste si je poznali. Každý hrnčíř nebo organizace, kde mají pec, vaše výrobky vypálí až naplní i zbytek pece. To někdy může docela dlouho trvat a nikdo už by si nemusel pamatovat, čí výrobky to jsou. Proto je dobré mít svoje výrobky vždycky nějak označené, aby s jejich identifikací později neměl váš "palič" žádné starosti. Ideálně mějte na výrobku, třeba na dně, vyrytou nebo otisknutou svoji značku. 

Na malý papírek k nádobám napište obchodní označení hlíny, ze které jsou vaše výrobky (např. VY3/300). Když na lísteček napíšete i maximální doporučenou teplotu výpalu, jedině dobře. Tyto údaje najdete na balíku hlíny, kterou máte doma. 

Výrobky mějte vysušené. Sušení někdy trvá den, někdy měsíc, není žádný univerzální čas, který bych vám poradila. To, že je výrobek suchý poznáte podle toho, že když si ho přiložíte na tvář, nestudí. Tyto malé solničky budou na suchém místě schnout cca 2 dny.

Přeju vám krásné a tvořivé dny.

Satya